Z Prášil k Prášilskému jezeru

Prášily
Obec Prášily (německy Stubenbach) leží v nadmořské výšce 880 m n.m. v okrese Klatovy, od kterých leží cca 40 km JV směrem. Žije zde okolo 160 obyvatel (r. 2024). Celé území obce se nachází na území NP Šumava. Prášily vznikly v polovině 18. století při sklárně na obou stranách Prášilského potoka. Horská obec se proslavila zejména výrobou kvalitního zrcadlového skla (provoz ukončen r. 1824), poté areál sklárny sloužil jako papírna, kde se vyráběl ruční papír. V roce 1799 koupil od Kinských prášilské panství kvůli plánům na těžbu a plavení dřeva kníže Josef II. Schwarzenberg. V období první republiky Prášily byly atraktivním turistickým centrem – vznikla tady r. 1928 přestavbou bývalého Schwarzenberského pivovaru chata Klubu českých turistů. Poválečný vývoj Prášil znamenal odsun německého obyvatelstva a začlenění do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda s přísným hraničním režimem. V minulosti k obci náleželo mnoho osad a samot, dnes je částí obce Prášily osada Nová Hůrka.

Prášily – Panský dům
Dům nechal postavit skelmistr a pozdější majitel prášilského panství Lorenz Gattermayer z Litschau v r. 1751. Důvodem bylo přání Marie Terezie vystavět zde sklárny, kde by se vyráběla benátská zrcadla. Gattermayer zde vybudoval dvě sklářské hutě, pivovar a tento dům (zámeček). Tak vznikla obec Gattermayerova Huť, od r. 1766 Prášily (Stubenbach). V r. 1763 se stává majitelem rod Kinských, kteří zadlužené panství kupují od Gattermayerů. V r. 1799 kupují panství od Kinských Schwarzenbergové. V letech 1801-02 dochází k přestavbě domu na sídlo panství. V r. 1802-3 je vedle domu, na místě dřevěné kaple, postaven kostel a s domem je spojen podzemní chodbou. V r. 1921 přechází dům na základě pozemkové reformy do vlastnictví Československého státu, v 70 letech dochází k devastaci objektu a v r. 1994 je nabídnut k prodeji. Nyní je v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí.

Prášily – bývalý kostel sv. Prokopa
Kostel sv. Prokopa nechal vystavět Josef Schwarzenberg r. 1802 a o rok později byl vysvěcen a zasvěcen sv. Prokopovi. Nebyl to ale první svatostánek na tomto místě. Prvním byla dřevěná kaple, kterou dal postavit r. 1756 Vavřinec Gattermeyer. Kostel byl jednolodní, s věží v průčelí. Uvnitř byly tři oltáře z r. 1855 a překrásný lustr se zdejší sklárny. Svému účelu sloužil až do doby, kdy se v r. 1952 se Prášily staly součástí vojenského prostoru Dobrá Voda. Poté byl odsvěcen a využíván jako kulturní dům, tělocvična a dokonce jako přístřešek pro dobytek. Stavba nebyla udržována, chátrala a věž se začala nebezpečně naklánět. Proto byl r. 1977 dán souhlas k demolici a v r. 1979 byl odstřelen. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.

Prášily – pivovar
Pivovar byl založen v letech 1751-1752 Lorenzem Gattermayerem. V r. 1763 jsou majiteli Kinští, a v r. 1799 je ve vlastnictví Schwarzenbergů. V pivovaru se vystřídalo několik nájemců a v r. 1920 je provoz pivovaru ukončen. V r. 1927 Adolf kníže Schwarzenberg povolil odprodej pivovaru i s přilehlými pozemky Klubu českých turistů za 160 tis. Kč. V r. 1928 se stává z pivovaru chata Klubu českých turistů. V období 2. světové války se zde vyráběly ovocné nápoje, po válce objekt využívala pohraniční stráž až do požáru v r. 1956. Zůstaly zachovány sklepy, které sloužily jako pěstírna žampionů, později i jako sklad z výroby brýlí Okula Nýrsko. V r. 1972 došlo k druhému požáru. V r. 1998 objekt přešel do soukromého vlastnictví.

Prášilské jezero
Prášilské jezero leží v nadmořské výšce 1080 metrů na SV úbočí Polední hory (1315 m n.m.) a vzniklo po ustoupení ledovců. Je jedním z pěti českých šumavských ledovcových jezer. Dalšími jsou jezera Černé, Čertovo, Laka a Plešné. Na německé straně Šumavy jsou to jezera Roklanské, Velké a Malé Javorské. Plocha Prášilského jezera je 3,7 ha, max hloubka 14,9 m. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do řeky Křemelné, dále pak do Otavy, Vltavy a Labe. Pod Prášilským jezerem se nachází tzv. Stará jímka, bažinatá kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera. Na hrázi je kamenný pomníček studenta Ottokara Kareise, který se zde utopil v r. 1927.

Prášily – botanická zahrada
Horská botanická zahrada byla založena v r. 2005 a jedná se o nejvýše položenou botanickou zahradu v ČR (879 m n.m) na ploše 1,5 ha. Zahrada je venkovní, volně přístupná a uvidíte zde sbírku 400 narcisů, jednu z největších v ČR a dále původní šumavské rostliny, skalničky, trvalky a různé dřeviny. Součástí zahrady je i ohrada s americkými bizony.