Lázně Libverda a jejich vyhlídky: pohodový výlet z Hejnic

Hejnice (Haindorf)
Město Hejnice se nachází ve Frýdlantském výběžku, v okr. Liberec, v nadmořské výšce 375 m n.m. a protéká jím řeka Smědá. Od města Liberce leží asi 16 kilometrů SV směrem. Žije v něm přibližně 2800 (r. 2025) obyvatel. Má dvě části Hejnice a Ferdinandov. První písemná zmínka pochází z roku 1381, za rok založení je ale považován r. 1211, který je spojen s legendou o zázračném uzdravení a stavbou dřevěné kapličky. Město se stalo poutním místem, kde byl vystavěn na místě kapličky kostel a poté klášter. Kostel byl pak přestavěn v barokním slohu a tento chrám Navštívení Panny Marie je dominantou města.

Lázně Libverda (Bad Liebwerda)
Lázeňská obec se nachází nedaleko polských hranic v nadmořské výšce 424 m n.m. První písemná zmínka o obci je z r. 1381. Od 15. století ji proslavily léčivé prameny, které si oblíbil například Albrecht z Valdštejna. Vznik moderních lázní se datuje do 18. století, kdy vznikla první léčebná zařízení a prameny pojmenované po rodu Clam-Gallasů. Navštívilo je mnoho známých hostů – např. Josef II., Carl Maria von Weber, Franz Kafka nebo Jan Masaryk. Žije zde cca 530 obyvatel (r. 2025). Území obce spadá do CHKO Jizerské hory.

Vyhlídka Hejnická madona
Vyhlídka se nachází vedle hřbitova a je z ní pěkný pohled na město Hejnice a severní svah Jizerských hor. Nachází se zde dřevěná socha Madony , jejímž autorem je Jiří Genzer, a informační tabule, kde je popsána legenda o řemeslníkovi z Lužce a vzniku poutního místa v Hejnicích. U vyhlídky vede Singltrek Hejnický hřeben.

Lázeňská kolonáda
Lázně Libverda založil šlechtický rod Clam-Gallasů, který v letech 1783-1808 provedl chemické zkoušky léčivých pramenů a nechal vystavět klasicistní a empírové pavilony. Později ještě přibyl lázeňský park a dvoukřídlá lázeňská kolonáda. V lázních se léčí onemocnění pohybového aparátu, srdce a nemoci krevního oběhu.

Kristiánův pramen
Minerální pramen své jméno dostal po majiteli zdejšího panství a zakladateli lázní Kristiánu Filipovi Clam-Gallasovi. Vyvěrá na lázeňské kolonádě od r. 1793 z hloubky 110 metrů. Voda byla distribuována pod názvem Libverdská kyselka. Prodej skončil v r. 1952. Pramen se nyní užívá pouze k lázeňským účelům.

Obří sud
Obří sud je výletní restaurace zbudovaná roku 1931 severně od obce Lázně Libverda. Vzorem jí byl Obří sud na vrchu Javorníku (z r. 1899). Sud má výšku 11,40 m, délku 14,15 m a je široký 10,50 m. Je vybudován z borového dřeva a má objem 10 tis. hektolitrů. V sudu je restaurace a taneční sál pro 160 návštěvníků a v sousední budově, která byla k hotelu přistavěna, je k dispozici dalších 60 míst. Od restaurace je krásný výhled na Jizerské hory.

Vyhlídka dobrého ducha MUHU
Vyhlídka je kousek od restaurace Obří sud. Je zde lavička a dřevěná socha dobrého ducha MUHU, který je ochráncem Jizerských hor. Údajně ho vyčaroval Krakonoš po domluvě s Rampušákem, kteří jsou ochráncí Krkonoš a Orlických hor. Sídlem ducha je kamenné moře na vrchu Muchově (787 m n. m.) a nejčastěji se zjevuje ve formě mlhy či staříka. Autorem sochy a lavičky je Jan Švadlenka. Je odtud pěkný výhled na Libverdu a horu Smrk s rozhlednou. U vyhlídky se nachází Singltrek pod Smrkem.

Vyhlídka Pekelské sázky
Vyhlídku se nachází severně od Lázní Libverda u silnice vedoucí do Ludvíkova pod Smrkem. Je z ní hezký výhled do údolí s osadou Peklo a na Frýdlantský zámek. Stojí zde dřevěná socha Lucifera od Jiřího Nekoly a lavička. Na infotabuli si můžete přečíst legendu o sázce sv. Martina s Luciferem.

Vyhlídka Libverdských pramenů
Vyhlídka poskytuje nádherný jižní pohled na dolní část Libverdy, zejména pak na lázeňský areál s kolonádou a parkem. Na informační tabuli si můžete přečíst legendu o loupežníkovi, kterému se říkalo Černý Honza. Nachází se zde opět lavička k odpočinku a dřevěná socha od Karla Hajna.

Zámek Libverda
Zámek postavil kolem r. 1800 hrabě Kristián Filip Clam-Gallas podle návrhu A. Otta. Obdélná klasicistní budova s mansardovou střechou sloužila především jako jeho letní sídlo. Stavbu doplňovala hospodářská budova se stájemi a kočárovnou. Dnes je zámeček využíván jako lázeňská budova, pro veřejnost není přístupný.

PP Peklo
Přírodní park Peklo je chráněné území o výměře 18,5 km². které slouží k zachování a ochraně rázu krajiny. Byl vyhlášen r. 1997. Nachází se mezi obcemi Nové Město pod Smrkem, Lázně Libverda a Raspenava. Dominantou přírodního parku je vrch Chlum. Zde byly objeveny archeologické nálezy bronzových i železných nástrojů pocházejících z přelomu 1. a 2. tisíciletí před naším letopočtem. Nyní se zde nachází vojenský muniční sklad.

Pomník prince Karla
Pomník připomíná arcivévodu Karla Ludvíka Rakousko-Těšínského (druhorozeného syna rakouského císaře Leopolda II. a bratra císaře Františka I.), který zabránil v bitvě u Ambergu v roce 1796 jako vrchní velitel rakouské armády vpádu napoleonských vojsk do Čech. Pomník ve tvaru jehlanu byl slavnostně odhalen v r. 1802. V současné době pomník chátrá.

Pomník zakladatelů
Pomník nechal postavit majitel panství Kristián Filip Clam-Gallas. Slavnostně byl pomník odhalen samotným hrabětem v červenci r. 1790. Na stranách pomníku se nacházely pamětní desky, na vrchu byla urna symbolizující věčnost. Pomník připomíná lékaře, kteří se podíleli na vzniku lázní, a dva místní sedláky, A. Neumanna a H. Königa, kteří věnovali parku své pozemky.