Františkovy Lázně: pohodový okruh za prameny a na vyhlídku Salingburg

Františkovy Lázně (Franzensbad)
Lázeňské město v západních Čechách v Karlovarském kraji, zapsané spolu s Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary na seznam UNESCO mezi Slavná lázeňská města Evropy. Lázně leží v nadmořské výšce 442 m n.m. a jsou proslulé svými léčivými prameny, které byly známy již od 15. století. Lázně založil r. 1793 císař František II a dal tak lázním své jméno. Za zakladatele prvních slatinných lázní na světě je považován lékař Bernhard Adler (1753–1810), rodák z Chebu. Lázně navštívilo mnoho slavných hostů – např. Ludwig van Beethoven, Johann Wolfgang von Goethe, Johann Strauss mladší, Franz Kafka nebo Božena Němcová. Žije zde cca 5 600 obyvatel (r. 2025).

Dvorana Glauberových pramenů
Lázeňský pavilon postavený roku 1930 podle projektu Ernsta Engelhardta na místě nově nalezených pramenů z r. 1920. Zdroje minerálních vod byly pro stále rostoucí počet návštěvníků lázní nedostačující, a proto proběhlo několik zkušebních vrtů – výsledkem bylo objevení tří nových pramenů označených jako Kostelní, Glauber III a Glauber IV a výstavba této novoklasicistní Dvorany, která měla poskytnout moderní a stylové zázemí při pitné kúře

Pavilon Františkova pramene
Lázeňský pavilon Františkova pramene se nachází na Národní třídě a byl postavený roku 1831–1832 v empírovém stylu s dórskými sloupy a kopolí. Původní dřevěný pavilon z roku 1793 byl nahrazen nynější zděnou stavbou z roku 1831, jejímž autorem je stavitel Josef Esch. Zdobí ji nápis: „Pro blaho lidstva za císaře Františka druhého roku 1793“. Pavilon zastřešuje nejstarší pramen František. Nedaleko se nachází neoklasicistní budova Plynových lázní a hudební altán.

Pramen František
Františkův pramen je nejstarším známým pramenem ve Františkových Lázních. Je známý již od středověku, kdy jej nosičky donášely do blízkého Chebu jako stolní vodu. Dříve byl nazýván Slatinná kyselka nebo také Chebská kyselka. Kolem roku 1600 měl v Evropě pověst nejléčivějšího pramene a byl rozvážen do všech větších měst. Pramen vyvěrá z hloubky 6,2 metru a pomáhá při celkové tělesné slabosti, v rekonvalescenci, při lehkých poruchách trávení.

Socha Františka
Socha malého chlapce s rybou je jedním ze symbolů Františkových Lázní. Socha se nachází kousek od pramene František, který pomáhá k léčbě gynekologických potíží. Od pramene socha získala pravděpodobně i své jméno. Podle legendy otěhotní každá žena, která si na sochu sáhne. Originál sochy pochází z r. 1934 od Johanna Adolfa Mayerla (1884–1954), toto je její již čtvrtá replika z r. 1967.

Luisiny Lázně a Luisin pramen
Empírové lázně byly otevřené veřejnosti na jaře 1842 a staly se prvními veřejnými lázněmi ve Františkových Lázních. Lázně byly součástí rodinného majetku významné františkolázeňské rodiny Loimannových, která ke svému domu Tři Lilie v průběhu 19. století připojila také vlastní prameny, zmíněné lázně, zahradnictví a rozsáhlý park na západním okraji města – dnešní Westend park.
V pavilonu v bezprostřední blízkosti Luisiných Lázní vyvěrá z hloubky 22,4 metrů Luisin pramen. Pramen je určen k pitné kúře a balneaci. Objeven byl v r. 1810.

Sluneční pramen
Sluneční pramen se nachází nedaleko Labutího jezírka. Místo u pramene upravil karlovarský sochař František Nonfried. Pramen z r. 1962 vyvěrá z hloubky 40 metrů mezi dvojici sloupů, které připomínají antilopí rohy. Mezi ně je vloženo bronzové slunce jako symbol života a zdraví. Pramen se používá se při léčbě zažívacího ústrojů. 

Pramen Glauber I
Pramen se nachází v pavilonku u Labutího jezírka. Vyvěrá z hloubky 33,3 metru a byl objeven v r. 1919. Používá se při léčbě žaludečních a střevních potíží.

Evangelický kostel sv. Petra a Pavla
Neorománský trojlodní kostel vystavěl v letech 1875–1880 chebský stavitel Karl Haberzettl. Věž na západní straně kostela byla přistavěna roku ve 20.letech 20. století podle návrhu Oskara Sgustava.

Kostel Povýšení sv. Kříže
Jednolodní empírový kostel vznikl v letech 1815-1820. Stavba byla povolena císařem Františkem I. při jeho návštěvě lázní v r. 1812. Téměř celou částku na stavbu kostela věnoval sám císař. Správou kostela pověřil Řád Křížovníků s červenou hvězdu , který dodnes spravuje zdejší farnost založenou roku 1868.

Pramen Stanislav
V kašně v Městských sadech, za kostelem Povýšení sv. Kříže, se nachází pramen č. 18 – Stanislav. Používá se ke koupelím a pitné kúře, má mírně projímavý účinek. Vyvrtán byl v r. 1981, vyvěrá z hloubky 61 metrů.

Pravoslavný chrám sv. Olgy
Kostel byl vybudovaný v letech 1887-1889 v rusko-byzantském stylu a zasvěcený svaté kněžně Olze Kyjevské. Byl vystavěn pro pravoslavné lázeňské hosty ze zahraničí. Jeho autorem byl Gustav Wiedermann, kerý za postavení lázeňských chrámů (další v Karlových Varech a Mariánských Lázních) obdržel ruským řád sv. Anny a srbský řád sv. Sávy, který mu osobně udělil srbský král Milan I.

Divadlo Boženy Němcové
Lázně vzkvétaly a město si mohlo dovolit postavit podle plánů vídeňského architekta Heinricha von Hügela divadlo. Slavnostně bylo otevřeno v červnu 1868. Divadlo antického vzhledu se však stalo ve 20. letech 20. století příliš těsným a městská rada rozhodla o dostavbě. Projekt byl zadán arch. prof. Arturu Payrovi z pražské německé vysoké technické školy. Nová novoklasicistní budova divadla vznikla v letech 1927–1928.

Fontánka Kašpara Marii Šternberka
Fontána z čedičových sloupků se nachází na promenádě hraběte Kašpara Šternberka a připomíná českého šlechtice Kašpara Mariu Šternberka (1761–1838) – botanika, geologa a paleontologa. Fontánka stojí uprostřed vydlážděné šternberské hvězdy.

Pomník Johanna Wolfganga Goetheho
Pomník J. W. Goetha ve Smetanových sadech z roku 1906 je dílem chebského sochaře Karla Wilferta. Ve středu pomníku v podobě kašny se dvěma chrliči se nachází reliéf s Goethovou podobiznou. Po stranách jsou alegorické postavy a reliéfy – vlevo Pegas s milenci jako alegorie lyrické poezie a vpravo souboj Kentaura s Lapithem jako alegorie dramatu. Sochy ve střední části jsou alegorií Pravdy a Krásy.

Císařské lázně
Císařské lázně v novorenesančním stylu nechal v letech 1878–1880 vybudovat petrohradský bankéř Anton Singer. Stavbu navrhl architekt Gustav Wiedermann, pozdější františkolázeňský starosta. V současnosti Císařské lázně slouží nejen lázeňskému provozu, ale rovněž jako místo pro pořádání koncertů. Před vchodem do Lázní se nachází socha císaře Františka Josefa I.( (1830–1916) vytvořená podle předlohy Josefa Pekárka, která do roku 1919 zdobila interiér pražského hlavního nádraží.

Pramen Adler a pomník Dr. Adlera
Pramen Adler je pojmenován po lékaři a zakladateli Františkových lázní Bernardu Adlerovi (1753–1810). Byl vyvrtán v roce 1925 do hloubky 30,3 metrů, jeho vydatnost je 56 l/min a teplota 13 °C. Nachází se před Kolonádou Solného a Lučního pramene. Vodu nelze z pramene nabrat, je vidět pouze v prosklené kašně, protože je v lázních je využívána ke koupelím. Nedaleko se nachází pomník s bustou Dr. Bernharda Adlera, která byla vyhotovena z kararského mramoru od sochaře Karla Wilferta v r. 1902.

Pramen Palliardi
Pramen Palliardi se nachází v blízkosti Slatinných Lázní. Pije se při žaludečních obtížích. Pramen z r. 1870 o teplotě 13 °C vyvěrá z hloubky 3,4 metru a jeho vydatnost 80 l/minutu.

Rozhledna Salingburg
Rozhledna byla postavena v r. 1906 a vypadá trochu jako zámek v Disneylandu. O její stavbu se zasloužil Gustav Wiedermann, předseda okrašlovacího spolku. Bylo to u příležitosti 500. výročí první písemné zmínky o zdejších minerálních pramenech. Výhled z věže rozhledny je omezený, kryjí ho okolní stromy. U rozhledny se nachází dančí obora.