(Auto) turistika za místy spojenými s rodem Berchtoldů

Buchlovice
Buchlovice (Buchlowitz) jsou městys v okrese Uherské Hradiště, 9 km západně od Uherského Hradiště na úpatí Chřibů. Městysem protéká Buchlovický potok a Dlouhá řeka. Žije zde přibližně 2 400 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1207, ale místo bylo osídleno již mnohem dříve. Nejdříve byly Buchlovice lenním statkem, od r. 1540 se staly součástí hradního panství, jehož majiteli byli vladykové ze Zástřizl, baroni Petřvaldové a hrabata Berchtoldové. Mezi významné pamětihodnosti městyse patří zámek Buchlovice, hrad Buchlov, kostel sv. Martina a kaple sv. Barbory. Nejznámější každoroční akce v Buchlovicích jsou Festival česneku, Buchlovské hudební léto, Kosecké písně, Výstava fuchsií a dalších květin, Den vína a Vánoční koncert.

Buchlovice – zámek
Barokní komplex zámku v Buchlovicích se skládá ze dvou zámeckých budov a rozsáhlého parku. Horní zámek dříve sloužil hospodářským účelům, dolní zámek sloužil k reprezentačním účelům. Mezi budovami zámku je dvůr s kašnou. Zámek Buchlovice představuje spolu s rozsáhlým parkem luxusní šlechtické sídlo, typu italské vily. Stavba zámku byla započata těsně před rokem 1700 hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským, který zámek zamýšlel darovat své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona. Význam zámku značně stoupl kolem roku 1900 za vlády hraběte Leopolda Berchtolda. který působil v rakousko-uherských službách jako diplomat na velvyslanectvích v Londýně, Paříži a Petrohradě. Díky svým schopnostem byl Berchtold v roce 1912 jmenován předposledním rakouským ministrem zahraničních věcí. Právě z tohoto období pochází také současná podoba zámku i luxusně zařízené interiéry. Berchtoldové zde žili až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. Park u zámku má charakter barokní terasové zahrady volně přecházející v anglický krajinářský park. V parku se nachází ZOO-koutek a zahradnictví (pravidelně se zde koná letní výstava fuchsií). Jeho součástí je záchranná stanice živočichů.

Buchlovice – kostel sv. Martina
Barokní kostel sv. Martina byl vystavěn v letech 1640-1643 na místě původního, zřejmě dřevěného kostela. Ve 20. století byl upraven podle projektu Dominika Feye. Hlavní oltář zdobí obraz sv. Martina od malíře Karla Žádníka (podle originálu Van Dycka).

Hrad Buchlov
Počátky hradu se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a jako středisko se soudní pravomocí a takzvaným loveckým právem. I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století, byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům. Na konci 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, za kterých byl v pozdně gotickém slohu vystavěn reprezentační rytířský sál. Od 16. do 18. století jej postupně vlastnily moravské rody pánů ze Žerotína, ze Zástřizl, Petřvaldských z Petřvaldu a Berchtoldů. Na Buchlově probíhaly stavební úpravy ještě v duchu renesance a baroka. Postupně ale hrad přestal vyhovovat tehdejším životním nárokům a od roku 1751 zůstal Buchlov neobydlen. Díky sběratelské činnosti Berchtoldů z Uherčic, kteří zde shromáždili rozsáhlou přírodovědnou a egyptologickou sbírku, bylo v první polovině 19. století zpřístupněno veřejné muzeum a hrad nezačal chátrat. V rámci jedné z prohlídek je možné vystoupat na 35 metrů vysokou věž s otevřenou vyhlídkovou plochou, z které je výhled na Chřiby, Hostýn a za dobrého počasí i na Pálavu či dokonce do Vídně. Návštěvu hradu je možno spojit s prohlídkou hrobky majitelů v nedaleké kapli sv. Barbory..

Kaple sv. Barbory
Ranně barokní kaple byla vystavěna v roce 1672-73 z rozhodnutí majitele panství Hanuše Zikmunda Petřvaldského. Stojí na místě gotické kaple ze 13. století na vrchu Modla (512 m n.m) v sousedství hradu Buchlov. Sloužila jako pohřebiště majitelů buchlovského panství -Petřvaldů a Berchtoldů.

Lázně Leopoldov
Sirnaté lázně Leopoldov Smraďavka leží asi 2 km od Buchlovic v podhůří Chřibů. Lázně patří mezi nejmenší lázně v Čechách. Sirnatý pramen vytéká pod kaplí svatého Kříže. Budova Loveckého zámečku vznikla mezi léty 1670 – 1680 za majitele panství Hanuše Zikmunda Petřvaldského z Petřvaldu. Je to patrová obdélná budova s mansardovou střechou. Lázně byly založeny r. 1805 Leopoldem Berchtoldem, který na Smraďavce přechodně pobýval a jehož zámek v době napoleonských válek sloužil jako lazaret. Zde také roku 1809 zemřel ve věku 50 let, když se nakazil tyfem. Na jeho paměť nese letovisko vedle staršího názvu i dodnes oficiální pojmenování Leopoldov. Původní lázně obsahovaly celkem 10 samostatných koutů, každý po dvou vanách a vanové koupele probíhaly pod lékařským dohledem. Lázně bohužel zanikly kolem 60.let 20 století. Na lázeňskou tradici se navázalo znovuotevřením lázní po rozsáhlé rekonstrukci v r. 2012. Zámek Smraďavka dodnes slouží jako lázeňský dům a hostinec.

Lázně Leopoldov – kaple sv. Kříže
Kaple je spolu s loveckým zámečkem nejstarší stavbou lázní. Byla postavena v letech 1670-1680 barony Petřvaldskými s Petřvaldu. Kaple stojí nad sirovodíkovými prameny, vytékajícími z úpatí kopce Hříšťku. Můžete zde ochutnat sirnatou vody přímo z pramene, který zde vyvěrá a je volně přístupný.

Přírodní park Chřiby
Chřiby tvoří část Středomoravských Karpat s nejvyšším vrcholem Brdo (587 m). Celé území Chřibů se rozkládá na ploše cca 335 km2 a leží mezi městy Kyjov (Jihomoravský kraj) a Kvasice (Zlínský kraj). Typickými pro Chřiby je trojvrší Buchlov, Modla a Holý kopec. Bylo zde zjištěno 103 druhů ptáků, z toho 27 zvláště chráněných (např. čáp černý, včelojed lesní, výr velký, strakapoud bělohřbetý). Dále se zde vyskytuje mnoho druhů savců, obojživelníků a plazů, z bezobratlých stojí za zmínku výskyt kudlanky nábožné.