Na nejkrásnější vinici v Česku - na Šobes

Když jsem poprvé stála na vyhlídce nad vinicí Šobes a dívala se na klikatící se řeku Dyji pod sebou, měla jsem pocit, že jsem se ocitla v jiném světě. Všude kolem zeleň, ticho přerušované jen zpěvem ptáků a mezi řádky vinné révy slunce, které dodává místu zvláštní kouzlo. Vyrazila jsem sem z Hnanic, cestou jsem objevila nejen krásnou přírodu, ale i příběhy dávné historie, zaniklých mlýnů a samozřejmě – výborné víno.

Délka trasy: 13 km, čas: 3:53 hodiny + čas na ochutnávku, výškový profil ↑272 m, ↓272 m

Popis trasy

Výlet zahájíme v Hnanicích na Moravě na parkovišti u kostela sv. Wolfganga, který je dominantou obce. Vydáme se ulicí Danižská, na jejím konci zahneme do ulice Záhumenní, odbočíme doprava a mezi vinicemi se dostaneme na cyklostezku 48. Odbočíme doprava a cca po 200 metrech u výklenkové kaple sv. Urbana doleva na cyklostezku Vinařským krajem a pokračujeme až k TR Pod Hönigovou chatou. Zde se napojíme na zelenou TZ a uděláme si odbočku ke krásné vyhlídce na Šobes – Devět mlýnů. Poté, co se pokocháme krásným výhledem, vracíme se zpět a pokračujeme po cyklostezce k TR Judexův mlýn. Zde se napojíme na červenou TZ. Kolem pozůstatků mlýna pokračujeme dále podél Dyje k TR Pod Šobesem-lávka. Zde kdysi stával hotel Gruber. Zde vyměníme červenou TZ za modrou a stále podél Dyje až k Lipinské lávce. Zde stávaly další tři mlýny: Gruberův, Wefthoferův a Zemský mlýn. Přejdeme lávku a stoupáme po modré až k TR Lipinská cesta. Zde odbočíme doprava po žluté TZ a dojdeme k TR Šobeská cesta. Zde se napojíme na červenou TZ a pokračujeme k TR Železné schody. Uděláme si k nim krátkou obočku. Ale schody už tam nečekejte. Vrátíme se zpět a pokračujeme dále. Červená značka nás dovede až k vinici Šobes. Najdeme tu stánek, kde můžeme víno ze zdejší vinice ochutnat. Posilnění vínem se vracíme zpět přes Šobeskou lávku. Napojíme se na žlutou TZ, která nás dovede přes vyhlídku u kapličky sv. Václava zpět do Hnanic.

Trasa ke stažení

Zajímavá místa na trase

NP Podyjí
Národní park je nejmenším českým národním parkem. Jeho rozloha je 63 km2 a vyhlášen byl v r. 1991. Nachází se na jižní Moravě v okrese Znojmo a na rakouské straně na něj navazuje národní park Thaytal. NP chrání cca 40 km dlouhé údolí meandrující řeky Dyje v bohatě zalesněné krajině mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Za svou zachovalost vděčí tomu, že se zde nacházelo nepřístupné pohraniční pásmo. Můžeme zde obdivovat nedotčené louky, stepi, vřesoviště a suťová pole. V NP se vyskytuje řada vzácných a chráněných rostlin a živočichů.

Hnanice na Moravě (Gnadlersdorf)
Vinařská obec leží v okr. Znojmo na hranicích s Rakouskem v nadmořské výšce 268 m n.m. Žije zde cca 360 obyvatel (r. 2025). Okolí obce tvoří příroda NP Podyjí a vinohrady. První písemné zmínky o obci jsou z r. 1201. Po skončení II. světové války došlo k vysídlení občanů německé národnosti a dosídlení obce obyvateli z různých krajů republiky. Dominantou obce je kostel sv. Wolfganga.

Hnanice na Moravě – kostel sv. Wolfganga
Pozdně gotický mohutný trojlodní kostel byl přistavěn v r. 1487 ke studniční kapli, která přiléhá k jeho východní straně. Tu měl původně celou překrýt. Původní malá kaple byla postavena v Hnanicích již kolem roku 1200, krátce po založení vsi. Ve 3/4 13. století ji nahradil malý kostel zasvěcený svatému Wolfgangovi. Byl zbudován nad studnou, které byly připisovány léčebné a zázračné účinky. Kostel se zázračnou studnou se stal vyhledávaným poutním místem. Za třicetileté války byl kostel vypálen a opuštěn. V rámci josefinských reforem koncem 18. století došlo ke zrušení tohoto poutního místa. Studniční kaple byla přestavěna na obecní skladiště. Její rekonstrukce proběhla koncem 19. století. Generální oprava kostela byla dokončena roku 1999.

Vyhlídka Devět mlýnů
Z vyhlídky Devět mlýnů, která se nachází v NP Podyjí, je krásný pohled na meandry řeky Dyje, vinici Šobes a údolí Devíti mlýnů. První mlýny se zde objevily již ve středověku. Všech devět mlýnů (do první pol. 20. stol. se jich zachovalo šest) se nacházelo na pravém břehu Dyje. V minulosti zde stál například Zemský mlýn (Struppův), Wefthoferův Mlýn (později zvaný Pekárna), Gruberův mlýn, na místě čtvrtého mlýna byl vystavěn hotel Gruber, Judexův mlýn (později zvaný také Grieblerův) nebo Lauerův mlýn později zvaný Papírna. Bohužel se z nich téměř nic nedochovalo. Po toku řeky stávaly pak ještě tři mlýny, které byly zničeny nejpozději koncem 18. století.

Dyje (Thaya)
Dyje vzniká soutokem Moravské Dyje a Rakouské Dyje, pod hradem Raabs v Dolních Rakousích. Délka toku činí 236 km, včetně Rakouské Dyje 311 km. Dyje se u česko-slovensko-rakouském trojmezí vlévá do řeky Moravy. Řeka protéká mnoha přírodními památkami a rezervacemi, teče kolem hradů a zámků, vinařskými oblastmi a i do nedávna nepřístupnou pohraniční oblastí.

Hotel Gruber
Bývalý vodní mlýn v údolí Dyje pod vinicí Šobes byl přestavěn na počátku 30. let 20. století na hotel Gruber. Po roce 1945 se ocitl v přísně střeženém pohraničním pásmu, po r. 1950 tu byla kasárna Pohraniční stráže. Po roce 1974 zcela zanikl. Dnes jsou zde viditelné pouze zbytky zdí, část náhonu a klenutého sklepa ve skále. V době své největší slávy míval hotel vyhřívaný bazén a terasu pro stovky hostů.

Lipinská a Šobeská lávka
Na území NP se nacházejí tři visuté lávky. Původně byly vystavěny vojsky pohraniční stráže, po revoluci začaly sloužit turistům. Po povodni v r. 2002 byly všechny zničeny, ale již o rok později se podařilo vystavět lávky nové. Jedná se o Lipinskou lávku, Šobeskou lávku a Hamerskou lávku u Vranova nad Dyjí. Lipinská lávka přiváděla pohraničníky v éře železné opony k Lipinské louce, odkud vedly tzv. Železné schody na hřbet kopce nad Šobesem.

Železné schody
Dnes si zde přečtete už jen informační ceduli, že zde stávaly železné schody, vybudované pro snazší pohyb vojáků pohraniční stráže. V roce 1996 byly schody odstraněny.

Šobes
Lokalita Šobes byla osídlena již ve starší době kamenné, kdy zde stálo pravěké hradiště. Poté se zde usídlili Keltové a Římané. Předpokládá se, že první vinice již vznikly v této době, ale důkazy pro to nejsou. Pěstování vína je doloženo až v 17. stol., kdy patřil ostroh nad řekou Dyjí ke klášteru v Louce. V současné době Šobes vlastní Znovín Znojmo a.s., který zde na celkové ploše téměř 11 ha pěstuje především odrůdy: Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské šedé a Rulandské bílé.

Může se hodit

Obec Hnanice na Moravě
https://www.obechnanice.cz/
Znojemsko a Podyjí – tipy na výlety, kalendář obcí, zážitky
https://www.jizni-morava.cz/cz/oblasti/znojemsko-a-podyji/
Znovín Znojmo – vinařství
https://www.znovin.cz/
NP Podyjí
https://www.nppodyji.cz/

Zajímavosti

Cestou z Hnanic na Šobes míjíme pastevní rezervaci exmoorských koní. Jedná se o divoké koně, kteří jsou zvyklí žít celoročně venku a spasou i rostliny, o které ostatní zvířata nestojí. Havranické vřesoviště (plocha 35 hektarů) se nachází v lokalitě Staré vinice mezi Havraníky a Hnanicemi. Představuje jedinečné prostředí stepních trávníků, vřesovišť, křovinné vegetace a zahrnuje i část smíšeného lesa. Pastva koní zde má zabránit zarůstání vřesoviště náletovými dřevinami, které ohrožují vhodné životní podmínky pro chráněné živočichy a rostliny. K nejvýznamnějším zde patří koniklec velkokvětý, kobylka sága nebo skřivan lesní.

Vinice Šobes je řazena mezi 10 nejlepších vinohradnických lokalit v Evropě. Na jeho úpatí kdysi stála hospoda Krieg, vyhledávaná osadníky z okolí, výletníky i letními hosty. Bylo tu k dostání víno právě z této vinice. Působil zde převozník, který návštěvníky převážel přes Dyji.

Ze Šobesu vede směrem na Podmolí tzv. Římská cesta. Jde o starou obchodní cestu, která spojovala od středověku české země a Rakousko. Nyní je bohužel skrytá pod asfaltem.

Pro Šobes je typická hojnost plazů. Můžete zde potkat ještěrku zelenou, slepýše a užovky – obojkovou, hladkou, podplamatou i stromovou. Poslední z nich – užovka stromová je náš nejdelší had – jeho délka může dosáhnout až dvou metrů. Umí šplhat po stromech a dobře plave, klidně přeplave i Dyji.