Na nejmenší pražskou rozhlednu v Dolních Počernicích

Rokytka
Říčka pramení poblíž obce Tehovec (okres Praha-východ) v nadmořské výšce 453 metrů a protéká územím Středočeského kraje a Prahy a ústí do Vltavy v městské části Praha-Libeň. Délka toku je cca 37 km. Její jméno je odvozeno od slova „Rokyta“ , což je je staroslovanské pojmenování vrby, kterými je říčka lemována dodnes. V minulosti byla Rokytka využívána k pohonu mlýnů, které byly v její blízkosti postaveny.

Zámek Dolní Počernice
Zámek byl postaven na místě, kde stávala tvrz. Současná podoba zámku pochází z období 1664-1769, kdy jej vlastnili hrabata z Colloredo-Wallsee. V roce 1856 se zde usadil uherský šlechtický rod Dercsenyiů, jemuž Počernice patřily až do roku 1923, kdy baron Vojtěch Dercsenyi věnoval zámek za symbolickou korunu pražské obci. Zámek dnes tvoří tzv. starý zámek, který vznikl kolem roku 1780 (dvoukřídlá jednopatrová stavba situovaná blíže ke kostelu), a nový zámek, postavený včetně spojovacího krčku v 19. století. Zámek je nepřístupný, je v něm umístěn dětský domov.

Zámecký park
Zámecký park o rozloze 7 ha byl založen společně se zámkem, který vznikl přestavbou středověké tvrze ze 14. století. Nachází se na místě bývalé bažantnice. Současná podoba parku pochází ze 70. let 19. století, kdy probíhala také úprava zámku. Severní část parku lemuje soubor historických budov – zámek, mlýn, pivovar, zámecká oranžérie a kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Zámecký park – Kočičí hrádek
Kamenná stavba pro děti s klouzačkou ve tvaru kočky je dílem dílem sochaře Františka Skály z let 1987–1989.

Zámecký park – vodní mlýn
Vodní mlýn stojí na potoce Rokytka. Mlýn byl vybudován v 60. letech 19. století ve stylu anglické novogotiky jako součást komplexu se zámkem a pivovarem. Rodina Görnerů (posledních mlynářů) byla v roce 1953 bývalým režimem z mlýna nuceně vystěhována. V dalších letech byly v budovách mlýna umístěny sklady, dílny a kanceláře. V roce 1995 hlavní budova mlýna vyhořela a zůstaly jen obvodové zdi. V r. 2007 proběhla rekonstrukce objektu.

Počernický pivovar
Slavnostní otevření Počernického pivovaru proběhlo v r. 2016 což bylo 453 let od otevření původního pivovaru. V pivovaru můžete ochutnat nejen 12° stupňový Počernický ležák, který je vařen podle původní receptury z 19. století, ale i spoustu dalších druhů piv dle sezonních akcí. Pivo domů a suvenýry můžete nakoupit v pivním obchůdku.

Počernický rybník
Počernický rybník má rozlohu 19,4 ha a podle rozlohy je největší rybník v Praze. Podle objemu je na 3. místě za Kyjským a Podleským rybníkem. Spolu se zámeckým parkem tvoří přírodní památku o rozloze 42 ha. V chráněném území se nachází velké množství rostlin i živočichů, mnohé z nich patří mezi ohrožené druhy. Rybník je rovněž významnou ptačí lokalitou. Rybník slouží i k chovu ryb, každý podzim se zde koná výlov. Hráz rybníka je 360 metrů dlouhá a vysoká 5,2 metrů.

Kostel Nanebevzetí P. Marie
Kostel byl postaven kolem roku 1200 v románském slohu. V pol. 14. století byl upraven goticky a v roce 1887 přestavěn v novorománském slohu. Stavba je jednolodní, hranolová věž byla zbudována během gotické přestavby. V roce 2004 byly objeveny v presbytáři románské nástěnné malby z první poloviny 13. století. 

Nejmenší pražská rozhledna
Nejmenší pražská rozhledna je součástí geologické zahrady. Na vyhlídkovou plošinu vede 7 schodů. Rozhledna má kamennou podezdívku s dřevěnou stříšku ve tvaru jehlanu.

Geologická expozice
V geologické zahradě je vystaveno a popsáno celkem 21 vzorků hornin Prahy a Středočeského kraje. Horniny zachycují vývoj oblasti v intervalu od 600 miliónů let do současnosti.

PR V Pískovně
Přírodní rezervace byla vyhlášena r. 1988 na rozhraní katastrálních území Dolní Počernice a Hostavice, v povodí Rokytky a Svépravického potoka. Její rozloha je 7 ha. Důvodem ochrany jsou mokřadní společenstva v zatopené pískovně, na loukách a zároveň významné hnízdiště ptactva. Název PR odkazuje na to, že se zde v minulosti těžil písek, poté byla pískovna zaplavena. V 70. letech minulého století v blízkosti pískovny vznikla skládka odpadu, která byla r. 2006 rekultivována a přeměněna na park.

Poldr Čihadla
Poldr Čihadla byl postaven v 80. letech 20. století a zaujímá plochu bezmála 27 ha. Nachází se v Hostavicích, mezi sídlištěm Černý Most II a Dolními Počernicemi. Jedná se o největší suchý poldr v Praze a slouží k zachycování přívalových srážek z povodí potoka Rokytky, Svépravického potoka a Hostavického potoka. Cílem bylo vytvoření soustavy drobných meandrujících mělkých potoků s řadou tůní, plných vodních a mokřadních rostlin a romantických zákoutí.

Hostavice
První písemná zmínka o Hostavicích je z r. 1432. Až do poloviny 19. století měla obec vesnický zemědělský charakter. Společně s Kyjemi byly připojeny k Praze v roce 1968. Jsou součástí městské části Praha 14 a městském obvodu Praha 9. Součástí Hostavic je i část nazývaná Jahodnice, která měla být původně satelitním zahradním městem pro legionáře.

Hostavice-zámek
Zámek Hostavice byl postaven ve 2. pol. 19. století v novorenesančním slohu jako součást velkostatku. Zámek s pozemky koupila od velkostatkáře Kolmana v r. 1934 firma Tomáše Bati, která zde chtěla  vystavět rozsáhlé zahradní městečko s vlastním obchodním centrem, školou a sportovním areálem. Bohužel z projektu v době těsně před válkou sešlo a přednost dostalo vojenské cvičiště. Po 2. sv. válce byl zámeček upraven pro potřeby mateřské a základní školy. Nyní se v jeho prostorách nachází soukromá škola. Park je přístupný veřejnosti.