Naučnou stezkou kolem Cerhenic + NS Markomanů

Cerhenice

Městys Cerhenice leží cca 11 km SZ od Kolína a žije zde přibližně 1 800 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z r. 1295. Koncem 17. století se staly Cerhenice majetkem Šternberků, kteří jej v polovině 18. století  prodali císařovně Marii Terezii jako nadaci pro nově zřízený zřízený Ústav šlechtičen v Praze. 

Naučná stezka Cerhenice

Okružní  NS představuje nejzajímavější místa městyse a nejbližšího okolí. Délka je cca 6 km a má 11 zastavení. Byla otevřena r. 2015 a její součástí jsou dvě vyhlídkové věže a zábavní park Květoslavy Šátkové s dřevěným labyrintem na místě rekultivované skládky.

Cerhenice – minirozhledna u hřbitova

Dřevěná minirozhledna nabízí výhled směrem na Pečky a Sadskou. Byla postavena v letech 2014-2015, když se budovala NS. Výška cca 7 metrů, vyhlídková plošina ve výšce 3 m.

Cerhenice – kostel sv. Jana Nepomuckého

Barokní kostel byl vystavěn v letech 1734-5 díky Leopoldině Šternberkové ze Stahrenberka. Šternberkové v té době byli držitelé cerhenického panství. Za 2. světové války byl značně poškozen, po válce byl ale opraven.

Cerhenice – hradiště – vrch Beránek

Na vrchu nad kostelem sv. Jana Nepomuckého se údajně nacházelo na přelomu 9. a 10. století slovanské hradiště, které nahradilo starší pravěké osídlení. Na místě se nachází zbytky ochranného valu.

Cerhenice – tvrz

Tvrz je poprvé zmiňována r. 1474. Původně gotická obdélníková stavba z věží byla obehnána vodním příkopem. Na počátku 17. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek a fasáda byla ozdobena sgrafity. Později zde byly kanceláře a byty úředníků cerhenického velkostatku. Koncem 18. století se byty a kanceláře přesouvají do nově postaveného zámku a bývalá tvrz byla přestavěna na pivovar. R. 1840 došlo k výstavbě nového pivovaru a starý pivovar byl využíván jako sladovna. Ve 20. století byla stavba několikrát přestavována a nyní slouží k obytným účelům.

Cerhenice – zámek

Zámek byl postaven v roce 1771 v blízkosti stávající tvrze. Označení zámek je vlastně nesprávný, protože nesloužil nikdy jako panské sídlo, ale byl postaven a sloužil především jako sídlo správy panství a sýpka. Stavebníkem byl Ústav šlechtičen v Praze, který budovu vlastnil až do r. 1918, kdy přešla do vlastnictví státu. Po roce 1918 byl zámek upraven na školku a byty. Jedná se o patrovou barokní stavbu obdélníkového tvaru se sedlovou střechou. Nachází se v soukromém vlastnictví.

Radímek

Obec Radímek je součástí městysu Cerhenice. První písemná zmínka je z r. 1318, kdy patřila Jindřichovi z Hradenína. Pravděpodobně na konci 16. století, za panování Střelů z Rokyc, byl Radímek připojen k Cerhenicím. Po třicetileté válce zde byly pouhé dvě usedlosti, v polovině 19.století devět. Jedinou památkou v obci je kaple Zvěstování Panny Marie se zvoničkou z let 1896-7.

Cerhýnky

Vesnice Cerhýnky je součástí městysu Cerhenice. První zmínka o Cerhýnkách pochází z roku 1339, kdy jsou v majetku Vyšehradské kapituly. Území bylo dříve obýváno Kelty, jak dokazují archeologické nálezy, např. pohřebiště (z doby 4. až 3. století př. n. l.) a hrnčířská pec (2. až 1. století př. n. l.). V r. 1628 zakoupily Cerhýnky Lichtenšteinové a připojili je k panství Plaňany. Nachází se zde kaple P.Marie z r. 1848.

Dobřichov

Dobřichov leží cca 13 km SZ od Kolína. Žije zde přibližně 770 obyvatel. Dobřichovem protéká řeka Výrovka, která je levostranným přítokem Labe. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354 a zmiňuje kostel Nejsvětější Trojice. Na kopci Pičhora se nalézalo významné germánské sídliště doložené 160 archeologicky prozkoumanými žárovými hroby.

Dobřichov – NS Markomanů

Naučná stezka seznamuje s evropsky významným archeologickým nalezištěm – germánským žárovým pohřebištěm ze starší doby římské (období 0-180 let našeho letopočtu) na vrchu Pičhora. Délka stezky je cca 1,5 km a má 8 zastavení. Trasa naučné stezky je doplněna i ukázkami– kopií germánské svatyně se spalovací hranicí, dřevěnou sochou markomanského válečníka, ukázkou žárového hrobu nebo markomanským obydlím.

Dobřichov – kostel Nejsvětější trojice

Farní kostel s gotickým jádrem ze 14. století, byl přestavěn v 18. století do barokní podoby.  Kolem kostela je zrušený hřbitov s několika cennými náhrobky. V interiéru kostela zaujme rokokový oltář z r. 1744 s obrazem Nejsvětější Trojice od neznámého autora.

Dobřichov – Pičhora

Vrch (232 m) v jižní části obce,  kde r. 1896 dělníci při těžbě písku  objevili pohřebiště Markomanů (germánského kmene) z doby tzv. Marobudovy říše. Pod vedením správce lichtenštejnského panství Jana Waňka a pod dohledem profesora Píče zde bylo prozkoumáno 160 žárových hrobů, patřících pravděpodobně členům družiny a bojovníkům markomanského krále Marobuda, který tehdy ovládal české území. Bylo zde odkryto mnoho cenných nálezů – zbraní, šperků, keramiky apod. Na vrchu se nachází i kamenná vyhlídka na Polabí a pomník archeologického průzkumu.