Z Břas na rozhlednu Na Vrchách a k zámečku Hochperk

Břasy
Obec se nachází v okrese Rokycany, leží cca 11 km na sever od Rokycan v nadmořské výšce 458 m n.m. Žije zde cca 2 300 obyvatel (r. 2024). První písemná zmínka o obci je z r. 1379, ale historie sahá již do pravěku. Ve 3 tis. př. n. l. se na vrchu Křemenáč (493 m) u Stupna nacházelo eneolitické výšinné sídliště, které bylo později znovu osídleno v době halštatské (7-6. stol.př.n.l). Obec Břasy sdružuje obce Břasy, Stupno, Kříše, Vranovice a Darovou.

Břasy – parostrojní železnice
Dětská parková železnice o rozchodu 184 milimetrů se nachází v Břasích vedle fotbalového hřiště. Postavil ji drážní nadšenec Zbyněk Mikudík. Najdete zde i malou vlakovou stanici s možností malého občerstvení. Dětská železnice je v provozu během různých akcí.

PP Bašta
Předmětem ochrany je východ černouhelné sloje. Zastřešená přírodní památka je zbytek sloje bývalého povrchového dolu Kliment.

NS Po stopách důlní činnosti na Břasku
Naučná stezka seznamuje s historií těžby černého uhlí v okolí obce Břasy. Lokalita je unikátní povrchovým způsobem těžby černého uhlí. Stezka začíná u přírodní památky Bašta, má 8 zastavení s infotabulemi a měří 5,5 km.

PP Kateřina
Přírodní památka byla vyhlášena v r. 1979. Nachází se zde zachovalá 20 m vysoká a 70 m dlouhá těžební stěna bývalého povrchového kamenouhelného dolu. Důvodem ochrany jsou karbonské slepence a arkózy (druh pískovce).

Zámeček Hochperk
Zámeček byl vybudován v r. 1780 na místě staré tvrze. Jako své sídlo jej nechal vystavět uhlobaron a průmyslník Antonín Hochberg z Hennersdorfu a odsud řídil své doly a hutě. Bohužel zde došlo k tragické události, když se ve věži zámečku v r. 1827 oběsil kvůli své tíživé finanční situaci. Zámek později odkoupila těžařská společnost „Max“, která následně přešla do vlastnictví firmy Starck. Rodina Starcků se také věnovala těžbě uhlí a nově i výrobě barev. Nemovitost využívali jako lovecký zámeček. V r. 1945 koupil chátrající zámeček pražský továrník Emil Kabát. Ten se zabýval výrobou nábytku. Zámeček opravil a založil i krásnou zahradu. Po zestátnění zámeček opět pustl a byl v něm zřízen domov důchodců. Nyní je po rekonstrukci, nepřístupný, v soukromém vlastnictví.

Vranovické jezero
Těžba uhlí poznamenala zdejší krajinu četnými poklesy a propady podloží. Ty byly příčinou vzniku Vranovického jezera. Ještě v r. 1957 na jeho místě bylo fotbalové hřiště TJ Sokol Vranovice. S útlumem těžby uhlí na konci 60. let 20. století se z opuštěných dolů přestala odčerpávat voda. Poddolovaná plocha mezi výsypkami se začala zamokřovat a během pár let hladina podzemní vody vystoupala do dnešní úrovně. Vodní plocha jezera má rozlohu cca 1,2 ha a slouží k rekreačním účelům.

Lom Terezie
Černé uhlí se tu těžilo až do roku 1958. Daleko zajímavější, než černé uhlí jsou ale nálezy fauny a flory z karbonu. Původní karbonský prales byl zasypán vrstvou sopečného popela. V současné době probíhá rekultivace lomu Terezie. Část lomu by měla být odkryta a zpřístupněna veřejnosti jako lokalita mezinárodního významu.

Rozhledna Na Vrchách (481 m n.m)
Dřevěná rozhledna byla postavena podle projektu Petra Kesla v r. 2013. Byla vybudována jako víceúčelové zařízení. Slouží totiž i pro přenos dat z obecního bezpečnostního kamerového systému. Rozhledna je vysoká 15,4 metrů a na vyhlídkovou plošinu vede 60 schodů. Z rozhledny jsou vidět okolní obce Břasy, Radnice a při dobré viditelnosti lze dohlédnout na Šumavu nebo Krušné Hory.

Vojenské objekty
Rozhledna stojí v místech, kde bylo od r. 1984 umístěno stanoviště 562. radiotechnické roty, patřící k 56. rt. praporu protivzdušné obrany státu. Prostor sloužil k monitorování leteckého provozu na západní hranici. V okolí rozhledny lze objevit původní objekty – návrší, na kterých byly umístěny radiolokátory. Základna byla v provozu do r. 1992. V areálu se nachází infotabule s informacemi o rotě a plánkem objektů.